Nevlastní děti nejsou nepřátelé, jak s nimi ale vycházet, když to zpočátku drhne?

V dneÅ¡ní dobÄ› je stále ÄastÄ›jší, že rodinu tvoří manželé, kteří kromÄ› spoleÄných dÄ›tí, mají jeÅ¡tÄ› dÄ›ti z pÅ™edeÅ¡lých vztahů. Jak vycházet s nevlastními dÄ›tmi? 

Nevlastní dÄ›ti nejsou nepřátelé, jak s nimi ale vycházet, když to zpoÄátku drhne? 

Vztahy mezi nevlastními dÄ›tmi a jejich nevlastními rodiÄi mohou být skvÄ›lé, ale mnohem ÄastÄ›ji jsou napjaté a mnohdy až nepřátelské. ÄŒasem se sice obvykle vody zklidní, ale zpoÄátku, když je vÅ¡echno nové a Äerstvé, v dobÄ› kdy pÅ™ichází nová pravidla, to může skřípat. Jak si najít k nevlastním dÄ›tem cestu a vztah s nimi udržovat? Na co je tÅ™eba si dávat pozor a jak se nauÄit fungovat s novou rodinou? Záleží na mnoha faktorech a je tÅ™eba na to jít pomalu a netlaÄit na pilu. DÄ›ti potÅ™ebují Äas a potÅ™ebují vidÄ›t, že jim ho dáte. Tak může zaÄít i krásný a netradiÄní vztah. 

Autorita i respekt v přátelském prostředí 

HodnÄ› záleží na tom, kdy doÅ¡lo k rozpadu vztahu rodiÄů dítÄ›te. Pokud se dáte dohromady s partnerem, který teprve prochází rozvodovým řízením, a do toho se sestÄ›hujete a zaÄnete si domů brát i partnerovi dÄ›ti, bude to vždycky o nÄ›co těžší. DÄ›ti se nejprve musí srovnat s rozchodem svých rodiÄů, pokud si do toho mají zvykat na novou nevlastní matku, je to pro nÄ› mnohem těžší a je to rána. NehledÄ› na to, že Äasto stojí dÄ›ti v takových případech nÄ›kde mezi matkou a otcem a Äasto jsou do jejich sporů vtahovány, i když ne vždy úmyslnÄ›. Nevlastní rodiÄ pak může být brán jako nepřítel už v podstatÄ› jen z principu, což je to nejhorší. Pokud jsou rodiÄe od sebe delší dobu, probíhá zvykání si na nového nevlastního rodiÄe mnohdy o poznání lépe a rovněž i záleží na tom, jak je dítÄ› staré a jak bylo vychováváno. 

Pokud chcete doma mít přátelské prostÅ™edí, je tÅ™eba na to jít pomalu. Partnerovi dÄ›ti si musí zvyknout na nevlastního rodiÄe ale i jeho dÄ›ti, na nové nevlastní sourozence ale také na nová pravidla, na jiné fungování rodiny. Nikdy není dobré snažit se zaujmout roli rodiÄe náhradního, který se snaží vychovávat a cokoliv mÄ›nit. Ze zaÄátku se nesnažte mluvit do výchovy, spíše zaujmÄ›te přátelský postoj a zkuste spoleÄnÄ› o vÄ›cech mluvit, konejte spoleÄné aktivity, bavte se a bez nucení. 

Je tÅ™eba spoleÄnÄ› trávit Äas, ale dÄ›ti by do toho nemÄ›ly být nucené. SpoleÄné aktivity provádÄ›jte co nejvíce, dítÄ›te byste si mÄ›li všímat, neopomíjet ho, ale zase ani není dobré ho do nÄ›Äeho nutit. Je tÅ™eba si lásku nevlastních dÄ›tí získat pomalu, rozhodnÄ› se nesnažte být ale příliÅ¡ dobrými a nekupujte si jejich náklonost tím, že jim více dovolíte.